Zbytečnosti, co nutně potřebujeme

25. srpna 2018 v 10:23 | helmii |  Témata týdne
Tohle téma týdne se mi velmi líbí! Je fajn, zamyslet se nad tím, jak moc materiálu potřebujeme, abychom se cítili šťastní a "plní".


Já jednu dobu kupovala hrozně moc oblečení, každý týden jsem si koupila alespoň jeden nový kousek. Poté jsem se začala zajímat o to, jak se to oblečení vlastně vyrábí a dost mě to znechutilo. Začala jsem hledat alternativní způsoby oblékání. Do Second handů jsem chodila už předtím, maminka mě na to učila odmala, ale asi by mě nenapadlo si něco zkusit ušít nebo uplést, i když mamka je na ruční práce hodně nadaná. Já mám pocit, že jsem oproti ní strašné kopyto, i když mamča říká, že to chce jen trénink. A tak mám v rámci tréninku rozpletenou sukni, další mám ušitou (díky mamčiné pomoci jsem ji ani nepokonila) a v šuplíku čeká látka na šaty a druhou sukni. Je to prima, oblečení je originální a vím, že ho nešilo dítě na koleni v šílených podmínkách.

Taky už si snažím nekupovat papírové knihy. Buďto si ji půjčím v knihovně, nebo si ji koupím jako e-knihu, kterou si poté stáhnu do čtečky. Ani nevím, proč jsem se té čtečce tak bránila, až letos na dovolené jsem objevila její kouzlo. Přečetla jsem tam víc jak 3 knihy a přitom jsem nemusela tahat další tašku knih - Kindle se krásně vlezl do batůžku, prostě boží!

Další zbytečnost, kterou stále bohužel vyžadujeme, jsou věci na jedno použití - plastové příbory, kelímky i papírové kapesníky. Chápu, že nelze pokaždé použít kapesník plátěný, taky u sebe radši nosím balíček papírových kapesníčků, kdyby někdo potřeboval, ale snažím se je eliminovat, co to jde.

Hodně obdivuji lidi, co žijí minimalisticky. Sama bych tak chtěla žít a i když jsem vytřídila značnou část svého šatníku, kterou jsme buďto prodaly na Vinted nebo babičce, nebo do kontejneru na oblečení, pořád mám hodně věcí, které jen přenáším z místa na místo, ale z nějakého důvodu se jich neumím zbavit. A právě proto, že se jich neumím vzdát, už radši nic dalšího nekupuji. Kupuji jen věci, které vím, že využiju a nebudou se mi válet v pokoji a chytat prach.
Možná by to byl zajímavý experiment - každý den dát do krabice jednu věc, která mi v pokoji jen zabírá místo a za měsíc si uvědomit, které věci mi nechyběly. Ty, na které jsem si ani nevzpomněla, bych nejspíš měla vyhodit (darovat). Možná by mě to chvíli mrzelo, ale za týden bych si na ně ani nevzpomněla a pomohlo by mi to eliminovat všechny věci co vlastním jen na věci, které opravdu využívám. Teď u psaní si totiž uvědomuji, že spoustu věcí mám jen proto, že jsem je dostala a tím pádem bych si je měla nechat, i když už mi nepřinášejí takovou radost, jako předtím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama