Zkouška ohněm

30. března 2017 v 17:46 | helmii |  Témata týdne
Tohle téma týdne na mě úplně křičí: "Napiš o tom, jak jsi začínala běhat!" Tak fajn, protože to zkouška ohněm doopravdy byla.

Když jsem byla menší, běhala jsem ráda. V házené a volejbale jsem se bez běhu přece jen neobešla. Potom se ale cosi stalo, něco se mi přeplo v hlavě, a mě běhání přestalo bavit. Ba co víc, začala jsem to nesnášet, vyhýbala jsem se tomu, jak jen to šlo.

Potom mi v hlavě něco přeplo podruhé a já jedno ráno vstala s tím, že půjdu běhat. Tak jsem se oblékla, rozhodně nasadila tenisky a vyběhla. Prvního půl kilometru jsem se cítila skvěle. Potom přišla šílená krize, hlavně kvůli tomu, že jsem si uvědomila, že moje fyzička je na bodu mrazu. Tak jsem to po týdnu zase vzdala.

Ale cvičení jako takové jsem nevzdala. Začala jsem více cvičit kardio a posilovací cvičení, pořídila jsem si TRX a makala.

Vloni na podzim jsem vyběhla znova. První kilometr byl v pohodě, potom začal ten druhý. Bylo to peklo. Ale v hlavě jsem si pořád opakovala, že tentokrát už to nevzdám. Lýtka mě začala pálit, už jsem nestačila s dechem, ale pořád jsem si posouvala body, ke kterým když doběhnu, budu moct přejít do kroku. Nakonec jsem tímhle pomalým klusem uběhla necelé dva kilometry. Byl to pro mě neskutečný pocit. Byla jsem na sebe hrdá.

Tempo sice bylo příšerný, 1900 metrů taky není dlouhá vzdálenost. Ale nevzdala jsem to a proto jsem na sebe byla pyšná. Po tomhle výběhu jsem měla na výběr. Buď to vzdám a řeknu, že běh stejně není to, co jsem chtěla dělat (racionalizace, hihihi, už mi z toho učení se společenských věd na maturitu hrabe, všude vidím regrese, projekce, agace..) a nebo můžu zatnout zuby, překonat tyhle krize a postupně se propracovávat až na závody.

Rozhodla jsem se pro druhou možnost. Našla jsem si termínovky závodů a vypsala jsem si ty, který, který bych chtěla zkusit zaběhnout. Byla to pro mě skvělá motivace, víc jsem makala. Bohužel, momentálně mám už pár měsíců útlum a ještě minimálně na měsíc mít budu, takže si tuhle zkoušku ohněm budu procházet znova. Ale víte co? Stojí to za to!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jane Belle Jane Belle | Web | 30. března 2017 v 18:17 | Reagovat

Hlavní je že tě to baví :)

2 Eliss Eliss | Web | 30. března 2017 v 18:50 | Reagovat

Hodně motivace do běhání přeji! :)

3 Shinveg Shinveg | Web | 31. března 2017 v 8:25 | Reagovat

Obdivuji tě,že běháš

4 helmii helmii | Web | 31. března 2017 v 20:19 | Reagovat

Děkuji vám oběma :-)

5 Siginitou Siginitou | Web | 31. března 2017 v 20:50 | Reagovat

Tak to tě hodně obdivuji. Já kdysi milovala běh no teď ho kvůli astmatu nezvládám. A tak jsem se na to vykašlala. Zaběhat si chodím jen sem tam.

6 helmii helmii | Web | 2. dubna 2017 v 18:28 | Reagovat

[5]: Děkuji. A určitě je spousta jiných sportů, které můžeš dělat :-)

7 Surikata Surikata | Web | 28. dubna 2017 v 20:48 | Reagovat

Smekám :) Jen tak dál ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama