Jak nemyslet...

17. srpna 2015 v 10:04 | helmii |  Témata týdne
Poslední dobou se mi zdá, že lidé jsou čím dál více pesimisti. Pořád smutní, nic jim podle nich nevychází, pořád se jen litují.. Nevím, jestli jsou lidé takoví jen v mém okolí, nebo všude, ale většina mých známých si neustále sobecky stěžuje. Neříkám, že odmítám je vyslechnout nebo jim pomoct, ale když mi dva týdny v kuse cpe furt to samý dokola, přestává mě bavit být vrbou, do které se můžou všichni vyzpovídat. U jednoho známého to dospělo tak daleko, že už mě ani nepozdraví a rovnou mi píše věci typu "Pomoc, nebaví mě žít" nebo "Mám depku." Nikdy jsem ho snad ani nezajímala, pořád mluví jen o sobě. Přitom on má skoro vše, co chce. Teda až na zdraví. Je na vozíku. Ale co mě zaráží je to, že nadává všem doktorům, že za to můžou oni. Přitom jen díky nim je stále naživu. Jako jo, je fajn, když má takový člověk sebevědomí, ale nesmí mu chybět pokora.
Vím co píšu, docela dlouho jsem se starala o nepohyblivou paní. Za tu dobu jsem měla možnost vidět, jak se proměnuje. Jak pokora a vděk za pomoc mizí a přichází arogance. Paní vymýšlela čím dál větší nesmysly. Například chtěla, abych jí uvařila polévku. Musím říct, že se mi fakt povedla. A ona ji pak nechala vylít do záchoda, že takovou ona nerada. Taky se u ní muselo pořád prát. Byla na to úchylná. Každý den se jí praly deky, protože jí prý vadí, že deka načichla pracím práškem. Velmi logické. Před prázdninami od ní odešlo dost asistentek a ona prohlásila, že si prostě budu muset vzít víc služeb. Její výmysly už jsem nezvládala a tak jsem odešla taky.
Ale zpátky k tomu pesimismu. Taky jsem měla takové "depkařské" období. Bývala jsem smutná, nic mě nebavilo.. Ale stala se jedna věc, díky které jsem si uvědomila, že je to blbost. Začala jsem si víc vážit svého života a přestala jsem si dělat hlavu z maličkostí. Dostala jsem druhou šanci na život a hodlám ji využít.
Proto lidi, neřeště blbosti, buďte rádi za to, co máte a važte si svého zdraví a svých životů..

P.S. Omlouvám se, že sem poslední 2 týdny skoro nic nepřidávám, ale opravujeme dům a tak opravdu není čas a ani moc nálada vymýšlet články.. V 9 večer vždycky unavená padnu a spím, ale do konce prázdnin by se to mělo zlepšit! :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 17. srpna 2015 v 11:28 | Reagovat

Na světě jsou jen dva druhy lidí co trpí - ti co nedostali dost příležitostí si užít život a ti, co jich dostali až moc. Myslim že většina z těch, co tu píšou blog a stěžujou si, rozhodně patří do tý druhý skupiny. Je to patetický. Jsme dementní generace a ta další bude spíš jen horší. Ale co. Naštěstí za jejich životy neneseme zodpovědnost, jen musíme poslouchat a číst to nekonečný skuhrání.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama