Dark Side 1. - Agnes

29. července 2015 v 9:16 | helmii |  Pokusy o literární tvorbu
"Hej Agnes, vstávej!" Nesnášela jsem to. Nesnášela jsem, když mě někdo budil. Ale Derek byl vzhůru už dlouho. Hodně dlouho. Musela jsem jít na hlídku. Líně jsem se protáhla a zívla. "Wow, wow, pomalu, ať mě nesníš!" zasmál se na mě Derek. Vstala jsem a věnovala mu zářivý úsměv. "Tebe by bylo škoda." odpověděla jsem mu, vzala si zbraň a šourala se ke strážní věži. "Dobrou noc!" zavolala jsem na něj ještě přes rameno, ale už mě neslyšel. Na hlídce jsem byla sama. Alespoň jsem měla dost času na přemýšlení o tom všem, co se stalo před pár lety. Jako pokaždé, když jsem byla na hlídce.

Byl rok 2058 a já byla zrovna na cestě do školy. Už od rána, jako by bylo cítit nějakou pohromu ve vzduchu. Ani ptáci nezpívali. Najednou jsem uslyšela zvuk sirén. Nevěděla jsem, co se děje. Z ničeho nic jsem zaslechla, jak někdo křičí "Honem do metra!" Bezmyšlenkovitě jsem tam vběhla. Jen co jsem doběhla, země se začala otřásat. Na povrch dopadaly stovky bomb. Bála jsem se, nevěděla jsem, jestli stanice metra, ve které jsme právě byli, vydrží. Po pár dnech, jednou v noci, vše utichlo. S lidmi, kteří to do metra taky stihli, jsme pomalu vylezli ze stanice.

Venku.. No venku to vypadalo jako po výbuchu.. Nečekaně.. Nevěřícně jsme koukali , co se tu stalo. Najednou jsme za námi uslyšeli šelest a osporné skřeky. Otočili jsme se jako jeden muž. To, co před námi stálo, mi vyrazilo dech. Vypadalo to jako člověk a asi to jím i před pár dny ještě bylo. Rozběhlo se to na nás. Utíkali jsme. Před námi se objevila budova. Vběhli jsme do ní a rychle zabouchli dveře. Možnost, že by v domě byli další nestvůry nás v tom okamžiku vůbec nenapadla. Naštěstí tam další nebyly. To něco se ale stále dobývalo dovnitř. Dveře jsme zatarasili vším, co se nám dostalo pod ruce. A takhle nějak jsme se dostali do našeho tábora. Zjistili jsme, že mutanti vycházejí ven jen v noci, takže přes den jsme budovali náš tábor.

Z přemýšlení mě vytrhlo zašramocení. Postavila jsem se. Nočním viděním jsem si všimla, jak k bráně běží něco obrovskou rychlostí. Vystřelila jsem na to. Trefila jsem to do páteře. Přesně. A ono se to na mě nenávistně podívalo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 N. N. | 16. dubna 2017 v 21:03 | Reagovat

Orwel "1984" ?

2 helmii helmii | Web | 17. dubna 2017 v 8:33 | Reagovat

[1]: co si tak vzpomínám, tak spíš inspirace Glukhovskeho Metrem 2033.. s 1984 mi to přijde absolutně rozdílný :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama