Jen se smějte...

13. dubna 2015 v 14:18 | helmii |  Helmiiny vykecávky
Tak tohle téma se teď docela hodí, protože tenhle posměch byl jeden z nejvýznamnějších faktorů pro to, abych se sebou začala něco dělat.

Už od mala jsem se setkávala s posměchem, kvůli mé postavě a váze. Na prvním stupni základky jsem byla taková, že jsem se neuměla obhájit, byla jsem bojácná. Proto když se mi někdo smál, zasmála jsem se s nima, občas jsem prohodila ještě něco, aby to nevypadalo, jak moc mi tím ubližují. Jejich posměch se stupňoval čím dál víc, při mě byla moje jediná kamarádka, díky které jsem tam těch 7 let nějak přežila. V 7. třídě jsem se začala bavit s jednou spolužačkou, se kterou jsem se celých těch 7 let sotva pozdravila. Taky byla (a je) silná. Taky se jí smáli. Jenže ona narozdíl ode mě dávala najevo, jak jí to trápí. Už ani nevím, jak se to stalo, ale začali jsme se čím dál víc bavit. A bavíme se doteď. Ona ví všechno o mě, já vím všechno o ní.

Kolem 9. třídy se všechno uklidnilo, docela jsem i začala zapadat do kolektivu. Nebo jsem si to aspoň myslela. Ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, jak jsem se mýlila. Jediní, kteří tohle kamarádství mysleli vážně, byli dva kamarádi a dvě kamarádky. Jinak nikdo.

Nastoupila jsem do prváku, kde se všechno zdálo být v pohodě. Třída v pohodě. Ale dostali jsme tělocvikářku, která žije v tom, že protože nemám 20 kilo i s postelí, tak nezvládnu udělat pár sedů lehů. A toto mě mrzí.

Takže bych chtěla poděkovat všem, kdo se mi kdy smáli kvůli tomu, jak vypadám, protože hlavně díky vám jsem se odhodlala konečně se sebou něco dělat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elle Elle | Web | 13. dubna 2015 v 15:02 | Reagovat

Nemám ráda když se někdo někomu posmívá, ať má důvod jakýkoli. A hlavně nemám ráda krutost dětí a puberťáků, to je něco příšerného.
Hlavní je, že jsi to nějak zvládla, tělocvikářku neřeš a jestli chceš děkovat těm, co se ti smáli, že začínáš sama se sebou něco dělat - neděkuj jim :) Protože oni si žádné díky nezaslouží :) Poděkuj sama sobě, že jsi tak silná a že zvládneš cokoli, co si jen zmyslíš.

2 Kečup Kečup | Web | 13. dubna 2015 v 15:21 | Reagovat

Mně se dřív posmívali za to, že jsem pihatá. V té době mi to hodně vadilo a nejhorší na tom bylo, že pihy prostě jen tak odstranit nejdou. Teď už se tomu akorát směji. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama