Já a vysoká

Neděle v 12:39 | helmii |  Helmiiny vykecávky
Tak fajn, moje osobní zkušenosti s vysokou školou začaly přijímacími zkouškami. Přišla jsem na Pedagogickou fakultu a čekala ve frontě, než nás pustí dovnitř. Asi za 5 minut za mnou přišla mamka, že čekám v jiné frontě. Trošku jsem se začala bát.
 

A proč vlastně ne?

Sobota v 18:13 | helmii |  Témata týdne
A proč vlastně ne? Proč strašně moc lidí nechce nosit, to se jim líbí, proč se lidí bojí říkat svůj názor? Občas mám pocit, že se lidé bojí být šťastní.

Šumava 1/3

11. září 2017 v 14:00 | helmii |  Veřejný deník
Páni, to se už měsíc odhodlávám k sepsání článků s dovolené? Tak to mám co dohánět! V polovině srpna jsme jeli s mamkou a bráškou na dovolenou na Šumavu a ve třech článcích bych vám ráda napsala, kde jsme bydleli, byli a jak jsme si to užili.
 


Dítě školkou povinné - ze života andílků

9. září 2017 v 15:32 | helmii |  Recenze na knihy
Autor: M. M. Cabicar
Počet stran: 177
Moje hodnocení: 90-95%

Konečně jsem se po celkem dlouhé době zase dostala do knihovny. Doma jsem si připravila seznam knížek, co si půjčím, abych tam nestrávila hodinu, protože jsem si měla vyzvednout rovnou přítele z práce. Bohužel si někdo napsal skoro stejný seznam jako já, takže jsem musela improvizovat.

Už jsem měla asi všechno vybráno, ještě jsem si prohlížela stojan s novinkami v naší knihovně a zaujala mě tam knížka s velmi nápaditou obálkou. Sáhla jsem po ní a zaradovala se. Stálo na ní jméno M. M. Cabicar.

Protože ho sleduji na Facebooku a jeho příhody s Viki mě velmi baví, tak jsem si ji teda půjčila. Musím říct, že nelituju.

Kniha byla skvělým odreagováním od smutných, k zamyšlení hodných knih, které jsem četla předtím. Mnohokrát jsem se neudržela a začala jsem se smát nahlas. Knížka je velmi čtivá a hodně se mi na ní líbí, že je psaná formou velmi krátkých kapitol. Přečtu si pár příběhů a můžu jít něco dělat, nemusím přemýšlet nad tím, kde jsem vlastně v kapitole skončila nebo nemusím dočítat celou dlouhou kapitolu.

Opravdu doufám, že v naší knihovně objevím předchozí dva díly, protože pořádně se zasmát není nikdy na škodu!


Všechno?

6. září 2017 v 18:45 | helmii |  Helmiiny vykecávky
Po delší době vás zase zdravím u dalšího článku. Bohužel poslední měsíc nemám síly psát články. Pracuju u počítače, takže pokaždé, když mám hotovo ntb zaklapnu a jsem ráda, že od něj mám zase na pár hodin pokoj.

Kdybych tak mohla změnit svůj život...

1. srpna 2017 v 20:27 | helmii |  Témata týdne
Kdybych tak mohla změnit svůj život, co bych asi změnila? Je mi jasné, že spousta lidí by ráda změnila svá špatná rozhodnutí, vzhled, možná i nějaké povahové rysy. Ale víte vy co? Já osobně bych už teď ve svém životě neměnila nic.

Velký Kosíř a Šerák

25. července 2017 v 18:13 | helmii |  Veřejný deník
Předminulý týden vyšel krásně. Díky náhodně si vzala moje mamka dovolenou ve stejném termínu, jako D., tak jsme měli takovou menší neplánovanou dovču, ve které jsme měli v plánu dva výlety.

Hlava plná přízraků

6. července 2017 v 16:37 | helmii |  Recenze na knihy
Autor: Paul Tremblay
Počet stran: 328
Moje hodnocení: 70%
Pořád tak nějak nevím, co si o téhle knížce myslet. Líbila se mi, konec jsem rozhodně nečekala, ale pořád musím přemýšlet nad tím něčím, co mi na ní vadilo. Možná to byl způsob psaní blogu, který se v knížce vyskytuje a který asi nesedne úplně všem. Taky mi chvilku trvalo, než jsem si dala dohromady, jak spolu souvisí tři různé úhly pohledu na příběh knihy.
SPOILER
Možná mi taky vadilo to, že hlavní hrdinka všechno prožila a přitom se snažila si nad TV Show, ve které ukazovali příběh její rodiny, udržet nadhled, proto svém blogu psala, že scénáristi si to tam všechno vymysleli, prostě byla strašně skeptická.
SPOILER

Vidím to asi takhle. Horor je to fajn, ale není to knížka, kterou bych potřebovala číst znova, takže nejspíš půjde do oběhu.


Strach z neznámého

28. června 2017 v 15:19 | helmii |  Témata týdne
Fajn, psala jsem v minulém článku, že jsou ty prázdniny stereotypní? Někdo nahoře si to asi přečetl a zařídil, abych se celý minulý týden ani chvilku nenudila, takže jsem vždycky celý den někde běhala, s někým jsem někam jela, potom jsem došla domů, lehla do postele a spala.

Výlet na oppidum a přijímačky

15. června 2017 v 19:59 | helmii |  Veřejný deník
Vítám Vás u mého nového článku, opět deníkového typu. Asi bych měla začít chronologicky, pokud možno. V tom je výhoda elektronického psaní. Ze začátku můžu přeskakovat a poté se vrátit mezi napsaná slova a věty, a celé je pozměnit, což bohužel u mého deníku z papíru nešlo.

Kam dál