Chlapec na dřevěné bedně

Úterý v 20:26 | helmii |  Recenze na knihy
Autor: Leon Leyson
Počet stran: 240
Moje hodnocení: 95%

Na tenhle skvost jsem narazila při jedné z mých obvyklých razií do Levných knih. Původně jsem kráčela k pokladně s úplně jinou knížkou a nakonec jsem si ještě prohlédla stojan s novými knihami. Tam mi tato kniha padla do oka a nakonec jsem is vzala tuto. Jsem opravdu ráda, že jsem to udělala!

Kniha se výborně četla (přečetla jsem ji asi za 3 dny) a hodně mě zaujalo její téma. Příběh je vlastně prožitkem autora, ve kterém vypráví hrůzy, které prožil, když bylo Polsko obsazeno nacisty. Z příběhu mě místy mrazilo, jindy jsem skoro brečela dojetím. Určitě si ani zdaleka nedovedu představit, co autor musel prožít, ale jsem ráda, že se o tom ve svojí knize rozepsal, na tyhle hrůzy bychom totiž nikdy neměli zapomenout.

Můj prožitek z knihy byl umocněn tím, že jsme pár dní před tím byly s kamarádkami na přednášce s názvem Krvavé jahody paní Věry Sosnarové, která nám vyprávěla její životní příběh, jak se ocitla v gulagu, jaké hrůzy se tam děly a jak se jim podařilo dostat zpět do Čech.

Knihu bych určitě doporučila všem. Myslím, že každý by si měl přečíst alespoň jednu nějakou podobnou knížku a myslím si, že určitě nikdo nebude litovat!

 

Absolutní nula

12. ledna 2018 v 9:18 | helmii |  Témata týdne
Absolutní nula. Zatím jsem mohla mít absolutní nulu v počtu neúspěšných zkoušek a zápočtů. Zatím jsem všechno zvládla na první pokus a zkoušky na A. Kdybych včera nedělala zápočet ze zpěvu, což bylo samo o sobě dost vtipná situace. Ještě vtipnější bylo, že jsem se rozhodla, vzít si podpatky.

Návrat z temnoty

5. ledna 2018 v 8:54 | helmii |  Recenze na knihy
Autor: Liz Cooleyová
Počet stran: 304
Moje hodnocení: 90%

Na tuhle knížku jsem jednou narazila na svých toulkách po olomouckých antikvariátech. Po přečtení obsahu jsem si řekla, že si ji zkusím přečíst a kdyžtak ji někomu dám. Nedovedete si představit, jak jsem ráda, že jsem si ji nakonec vzala.

Knížka mě na začátku chytla a už nepustila. Ještě, že jsem ji začala číst, když jsem byla nemocná, protože jsem od ní nemusela nikam odcházet. Kniha se mi četla moc hezky a velmi mě zaujal i příběh hlavní hrdinky. Nevím, jestli mi Youtube četlo myšlenky, ale po dočtení knihy se mi v doporučených videích objevil dokument o poruše, kterou hrdinka trpěla. Ještě teď, pár týdnů po dočtení nad tou knihou přemýšlím.
Knížku bych určitě doporučila všem dospělým, co mají rádi psychologické thrillery, protože pro děti tato četba prostě není.

A ještě jeden takový tip pro případné zájemce. Tuhle knížku jsem viděla i v Levných knihách za nějakých 70Kč.

 


Slib

2. ledna 2018 v 21:15 | helmii |  Témata týdne
Zdravím opět po dlouhé době. Ráda bych se omluvila, škola pro mě holt byla přednější, ale zase chci začít (celkem) pravidelně psát, snad mi to vydrží déle, než posledně.

Tohle téma týdne mě zaujalo. Chtěla bych se tu rozepsat o svých novoročních předsevzetích, protože to je takový slib ode mě pro mě. Na předsevzetích se mi nejvíc líbí, že pokud je nesplním, musím za to vinit jen sebe, nikdo jiný nemůže za to, že si na svých cílech nedřu.

Mineral Expo a Design Trh 2017

22. listopadu 2017 v 14:44 | helmii |  Veřejný deník
Ve dnech 11. a 12. 11. proběhla v Olomouci akce s názvem Mineral Expo. Upřímně, vůbec jsme s mamkou netušily, co od toho máme čekat, jestli to bude spíše naučná výstava, nebo více výstava prodejní. Ale ani to nás nezastavilo a v sobotu dopoledne jsme se sbalili, sedli do auta a jeli to zjistit.

Navždy

8. listopadu 2017 v 14:50 | helmii |  Témata týdne
Původně jsem chtěla psát nějaký super článek o sebelásce, jak se máme pořád milovat navždy, navzdory tomu, co se děje a neděje. Ale jedna příhoda z minulého týdne mě přesvědčila o tom, že jedna má vlastnost, které bych se chtěla zbavit, se mnou navždy bude.

Výstava pro tvořivé ruce 2017

2. listopadu 2017 v 13:34 | helmii |  Veřejný deník
Už to budou zase dva týdny od akce, o které chci dnes psát. Achjo. V sobotu 21. října jsme si s mamkou povídali, jen tak se koukaly na internetu na akce, co zrovna jsou a do oka nám padla akce s názvem "Výstava pro tvořivé ruce". Trošku jsme si o tom přečetly a řekly jsme si, že bychom tam mohli možná po obědě zajet.

Moje první závody

29. října 2017 v 8:21 | helmii |  Veřejný deník
Achjo, zase o něčem píšu s dvoutýdenním zpožděním. 14. 10. jsem běžela svoje první závody, Avon běh v Olomouci. A jelikož mi někdo ten sport asi doopravdy nepřeje, tak jsem dva měsíce před závody musela přestat běhat, protože mě začal zlobit kotník. Z rentgenu se nakonec zjistilo, že se v mém kotníku nachází o dvě kůstky víc, než by mělo. Kvůli tomu jsem prošvihla měsíc a půl tréninku a začala jsem běhat až dva týdny před závodem.

Vůle žít

6. října 2017 v 11:22 | helmii |  Témata týdne
Upřímně řečeno jsem si myslela, že ta vysoká mi vezme všechnu vůli žít. Jo, sice už nestíhám tak moc sportovat (haha, příští týden běžím závod a neběhám víc jak měsíc), taky jsem poslední dobou neměla moc času na blog (a vlastně na cokoliv jiného), ale upřímně mě to ani neštve, protože studuju něco, co mě fakt baví.

Kuře melancholik

24. září 2017 v 17:00 | helmii |  Recenze na knihy
Autor: Josef Karel Šlejhar
Počet stran: 43
Moje hodnocení: 60%

Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst už celkem dlouho, velmi mě lákala podle obsahu. Bohužel už se nikde moc nezmiňovali o starém jazyce, který se mi docela obtížně četl. Asi po 10 stranách jsem si na něj zvykla, ale jeho fanouškem prostě nejsem.

Příběh knihy mi přišel hodně smutný, nedoporučuji ji číst teď na podzim, kvůli depresivnímu počasí. V kombinaci s počasím mě totiž hodně zasáhl a ještě teď na něj občas myslím.

Jinak moc nevím, co o téhle knížce napsat.. Byla pro mě lehčí nadprůměr.


Kam dál